Novinky

Co způsobuje, že někteří lidé stárnou rychleji a někteří „nevypadají na svůj věk“? Proč i přes staletí se neměnící genotyp jsou současní lidé tak ohroženi těžkými nemocemi, jako jsou onkologická onemocnění, metabolické a kardiovaskulární nemoci? A konečně – jaké jsou příčiny a mechanismus pozitivního a negativního vlivu prostředí, mj. životního stylu, na lidský organismus?

Na tyto a další velmi důležité otázky hledá odpovědi epigenetika, což je poměrně nová, dynamicky se rozvíjející oblast vědy. Fascinujícím způsobem o ní vypráví habilitovaný doktor lékařských věd Tomasz Wojdacz, mimořádný profesor Univerzity v Aarhusu v Dánsku, zakladatel a vedoucí Samostatné laboratoře epigenetiky na Pomořanské lékařské univerzitě (Pomorski Uniwersytet Medyczny) ve Štětíně a průkopník a propagátor jejího rozvoje v Polsku. Podle slov profesora Wojdacze se epigenetika zabývá mechanismy, které řídí buněčný vývoj a diferenciaci, díky kterým čtou stejnou informaci obsaženou v DNA různým způsobem. Právě díky těmto mechanismům se geny v buňkách aktivují nebo deaktivují tak, aby lidský organismus mohl vzniknout, správně se vyvíjet a fungovat ve všech fázích života. Přesné poznání těchto mechanismů a identifikace zdrojů poruch jejich funkce bude podle profesora průlomovým okamžikem nejenom v prevenci a léčbě mnoha nemocí (včetně rakoviny a tzv. civilizačních nemocí), ale také umožní zbrzdit některé pochody stárnutí organismu, a díky tomu významně prodloužit dobu homeostáze ve vyšším věku.

Therefore, I am very pleased with the opportunity to meet him, exchange views and experiences, as well as open perspectives for joint activities. Thanks to them, our belief, confirmed by many years of observations, that a change in the diet combined with physical activity leads to the improvement of basic health parameters may meet not only epigenetic mechanisms that are their source, but also methods of their personalization, and thus increase their effectiveness.

První kroky k dosažení tohoto cíle již byly učiněny, mj. díky vědecké práci prof. T. Wojdacze. Minulé a současné projekty realizované s jeho účastí:

• umožnily určit vliv epigenetických změn na průběh nemoci COVID-19;

• otevřely možnost včasné diagnózy rakovinných změn v raném stádiu;

• prokázaly, že díky vhodné modulaci epigenomu pomocí správně sestavené diety je možné zabrzdit nebo i odvrátit patologické změny provázející nealkoholické ztučnění jater.

Poslední z výše uvedených výsledků spojuje profesorův vědecký zájem s ideou činnosti Institutu zdraví Sofra. Proto jsme velmi potěšeni možností se s ním setkávat, sdílet názory a zkušenosti a také perspektivou spolupráce. Díky ní se naše mnohaletým pozorováním potvrzené přesvědčení, že změna způsobu výživy spolu s fyzickou aktivitou vede ke zlepšení základní parametrů zdraví, může setkat s poznáním epigenetických mechanismů, které jsou jejich zdrojem a zároveň metod jejich personalizace, a tedy i zvyšování jejich účinnosti.

https://pap-mediaroom.pl/nauka-i-technologie/dr-hab-tomasz-wojdacz-epigenetyka-dziedzina-ktora-odmieni-medycyne

https://zdrowie.wprost.pl/opinie-i-wywiady/11171506/czy-mozna-przezyc-130-lat-w-zdrowiu-odpowiedz-daje-epigenetyka.html

Více o vlivu stravy na epigenom lidí s NAFLD:

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC9710135/pdf/13148_2022_Article_1377.pdf

23. března 2023 se na Fyzikální fakultě Univerzity Adama Mickiewicze v Poznani konal seminář věnovaný památce prof. Ryszarda Krzyminiewského. Tohoto setkání, které uspořádala prof. Z Univerzity Adama Mickiewicze dr hab. Bernadeta Doboszová, se zúčastnili lidé, kteří v různých fázích profesorova života a jeho univerzitní kariéry s ním měli příležitost a čest spolupracovat. Ze vzpomínek přednášejících vzešla osobnost člověka, který byl nejenom pracovitý a plně oddaný svým vědeckým vášním často vizionářské povahy, ale také byl vstřícný a empaticky a mimo profesní život byl velmi aktivní a zajímal se o svět kolem sebe.

Účastníci setkání shodně zdůrazňovali, že z mnoha profesorových výsledků si zvláštní pozornost zaslouží:

• Založení specializace a následně studijního oboru medicínské fyziky, které bylo efektem dlouholetých profesorových snah o propojení znalostí z oblasti fyziky a medicíny, a vytvoření jeho organizačního rámce v podobě uceleného studijního programu.
• Vývoj nových metod: zvýšení rozlišení standardních záznamů EKG a pulzní vlny, elektrické tomografie na základě pokročilé analýzy záznamů EKG a koncentrace funkcionalizovaných magnetických nanočástic z hlediska dodávky léčiv.
• Použití metody ESR (elektronová paramagnetická resonance) pro sledování endocytózy v buňkách;
• Položení základů pro rozvoj telemedicíny zejména vytvořením telemedicínské sítě MONTE, která pomocí pulzního oxymetru sleduje zdravotní stav pacientů a propojuje je s lékařem prostřednictvím internetu.

Na seminář byli pozváni také zástupci Institutu zdraví Sofra Ewy a Sobiesława Zasadových, kteří měli možnost prezentovat více než 10letou spolupráci profesora a institutu. Tato spolupráce měla podobu přednášek z oblasti medicínské fyziky, individuálních konzultací s pacienty po vyšetřeních EKG a pulzním oxymetrem, ale také se jednalo o společné vědecké projekty v podobě výzkumu vlivu normobarické komory na pulzní vlnu účastníků oxygenoterapie.